Tak konečně "TY" nové změny..

Takže, všechno začalo zhruba před dvěma týdny, kdy mi jeden bývalý kolega dal tip na práci jako umělecký kovář pro Národní divadlo Brno. Trvalo to několik dnů, ale vše co jsem potřeboval k přijetí, to se mi podařilo sehnat a navíc jsem obdržel i malý bonus v podobě důležité informace ohledně mého sluchu resp. prošel jsem audio zkouškou do 3. kategorie hluku - což je pro mně naprosto super zpráva!

Doteď jsem totiž tak nějak žil v představě, že jsem na své levé ucho natolik hluchý, že mě prostě do práce v téhle kategorii nepřijmou. Jenže se ukázalo, že původní audio vyšetření se dělalo jinak - porovnával se jen rozdíl mezi L/P a to se ukázalo jako rozdílný výstup. Oproti tomu toto vyšetření nepoukazovalo na rozdíl v neslyšitelnosti, ale porovnávalo, kolik toho ty moje ušiska slyší dohromady. No a tam se ty hodnoty pohybovaly opravdu jinak! A to je právě super, protože díky tomuhle “glejtu” se mi tím pádem otevřelo tolik předtím uzavřených firem, což je fakt moc super.

Nicméně kdyby to bylo možné, tak ty doktory, kteří tu věc evidentně spletli (Narážím na rozdíl ve zvukových vyšetřeních), bych nejraději zažaloval..a požadoval náhradu za ušlou mzdu :-DD. Nebo něco podobného (tohle píšu s nadsázkou, ale fakt mě to sere). Asi bych byl v právu. Nebo ne, nevím, zákoník neznám. Teď už je to stejně jedno.. Jediné co mě na tom všem sere je ten fakt, že mi tohle vyšetření mohli udělat už dávno, a já už dávno mohl mít ten život trošku jiný, než doteď.

Někdo by mohl namítat, že se zase na něco vymlouvám. Faktem ale je, že ten pocit, že člověk nemůže dělat to co ho baví, je natolik frustrující, že prostě nemá náladu jít do práce, která je méně finančně ohodnocena, nebaví ho, a navíc v ní obvykle panuje natolik despotická atmosféra, že si pak člověk ani nemůže vážit sám sebe, natož pak práce, kterou dělá. (To je jen můj názor, pokud máte jiný, pochopím..) Tak zatím, a jak bude zase čas a chuť, tak poreferuju, jak se mi v práci líbí ...



9. článek